Texty
Co potom | Ladislav Jakl září 1994
Velkolepej splín
a jak to bude dál
co vlastně a s kým
srdíčko jak ementál
Tak co teď
a co potom
po tom všem
Kalhoty politý
a kde mám na to vzít
baterky vybitý
zvednout se a jít
Tak co …
Únava stoletá
hřebíky rezavý
naděje omletá
cpou se mi do hlavy
Tak co …
Velkolepej…
Tak co teď
a co potom
PŘED TÍM VŠÍM!
Čekám | Ladislav Jakl, červen 1977
Čekám, sám čekám
tak dlouho tu stojím
na chodníku mokrým od deště
sám nevím
proč to dělám
tak dlouho tu stojím
snad nedoufám ještě
že přijde
tiše se omluví
nezlob se
příště přijdu včas
Je to tak dávno
myslím že víc než dvacet hodin
zazvonil telefon
a v něm slyším její hlas
abych prej nechodil
už nikdy víc
k tomu zábradlí
naproti kinu
A tak tu čekám
dál čekám
dál tu stojím
na chodníku mokrým od deště
už nevím
co tu dělám
dál tu stojím
snad nedoufám ještě
že přijde
tiše se omluví
nezlob se
příště přijdu včas
Fernet Blues | Hudba, text: Ladislav Jakl 1993
K holubu na střeše
vede moc dlouhej žebřík
nad čelem jas pleše
v žaludku šestej knedlík
Ten vrabec v hrsti
už není ani vrabec
jenom pár zašlejch pírek
tak to je tvůj život – blbec
Na druhej břeh už vidíš
byl to jen rybník malej
kontinent neobjevíš
radši si FERNET nalej
Vzpomeň na velký řeči
že ty to jinak svedeš
kdekdo si mindrák léčí
a ty už v tom taky jedeš
Šetři si svoji kůži
stačej ti noviny
co chceš si ještě užít?
bejt šťastnej není povinný
V popelu jiskra doutná
nejlíp ji pomočit!
snad by sis nechtěl myslet
že to jde ještě otočit…
Ještě jedno | Ladislav Jakl, srpen 2006
Nevnímám sluníčko
Nevnímám kytičky
Krásnej den v sobě mám
Trápení maličký
Nevnímám kočičky
Opičky kozičky
Ručičky ploutvičky
Řečičky kecičky
Dám si ještě jedno
Vždyť už je to jedno
Jedno nebo dvě
Skokem po hlavě
Jedno nebo tři
Na mě nešetři
Jedno nebo čtyři
Nic mě neusmíří
Nevnímám modelky
Prdelky pastelky
Kuželky boubelky
popelky novelky
Nožičky kůžičky
Žabičky hračičky
Sračičky pánvičky
Řečičky kecičky
Jedno nebo pět
Srát na celej svět
Jedno nebo šest
Je to malá lest
Jedno nebo sedm
Pak si lehnu před dům
Jedno nebo osm
A hned vidím posun
Nevnímám očička
Zádíčka jablíčka
Prsíčka klubíčka
Človíčka červíčka
Hubičky kostičky
Čubičky tlamičky
Loužičky travičky
Řečičky kecičky
Jedno nebo devět
Beze slov a bez vět
Jedno nebo deset
A pak zmáčknu reset
Nevnímám vůbec nic
Kolben blues | Dana Jaklová, prosinec 1983
V šest hodin ráno šlapu po chodníku
a svět mě nebaví
a nevím co si počít mám
s tím spánkem bolavým
Vysočanskej komín na mě z dálky mává
čoudem svým rezavým
já sirkama když vstávám
otevírám oči krvavý
Svačinářka na mě cení svoje zuby
a prej co bych si
dal říkám že ji tak utekla
co bych vám povídal
Solvinou pak všechno smeju
oblíknu džíny zmáčknu píchačky
že zejtra ráno zase makám
zpívám si plačky
Kolovrátek | Dana Jaklová, srpen 1983
Nebuď v křeči když to hvízdá
nebuď v křeči když ji máš
nebuď v křeči šňaps to hlídá
lej ho hlavy no a jsi náš
Vrť a toč se kolovrátku
žvejknem v kyčlích na chvíli
smrštíš – smrštím na oplátku
jenom kožák zešílí
Sorry že jsem pípnul
a co má bejt
nechci brzdit
chci si do hlavy lejt
Vrť a toč…
Konspirační blues | Ladislav Jakl, září 1981
Tak jsme se tu sešli
a přišla chvíle má
budu vám teďka zpívat
co nikdo nezpívá
Povím vám pěkný věci
o kterejch já dobře vím
bude to hořkej citrón
ne žádný cukroví
Bych vám to neříkal
kdybych vám nevěřil
a kdyby mě někdo zklamal
já bych to nepřežil
Tak hezky poslouchejte
vypněte magneťáky
a po dveřích nekoukejte
teď nejde už jít zpátky
Nejste tu žádní blbci
víte o tom stejně jak já
tak o tom chvilku přemejšlejte
já už dál nezpívám
Krajina po bitvě | Ladislav Jakl, podzim 2005
Krajina po bitvě je spálená
Vzpomínka na lásku je vzdálená
Střelný prach síra střepy
A oči od slz už jsou slepý slepý
Ticho v uších píská
Každý z nás ztratil a nic nezíská
Nezbyl tu kámen na kameni
Nic co bylo dál už není není
Nic nebude tak jak bylo
kolem visí kytky zvadlé
mrtvá duše mrtvé tělo
Teď jen spočítáme padlé
Tohle zašlo předaleko
Zajatce jsme nešetřili
Zub za zub za oko oko
A žádný smlouvy neplatily
Kufry na chodbě stojí
Prach na lože sedá
Pod jednou pod obojí
Přijímat se nedá
V téhle bitvě všichni prohráli
Všem vzpomínkám jsme se vysmáli
Jen hořkost staré fotky
A pusa od Bardotky
Tyhle jizvy už se nezhojí
Co za co stálo nic už nestojí
Tak kde doma bylo je teď chlív
Uľ nebude tak jak bylo dřív
Zbudou tu naše kosti
Společný budou už jen hroby
Pryč vedou jen spálený mosty
Pomníky velké strašné zloby zloby
Krajina po bitvě je spálená
Vzpomínka na lásku je vzdálená
Střelný prach síra střepy
A oči od slz už jsou slepý slepý
Krajina před bitvou je kvetoucí
Kdo zůstal hlupák kdo už vědoucí?
Plod divný zase kdesi zraje
Kdo s ohněm v prachárně si hraje…
Reinkarnační blues | Ladislav Jakl září 2000
Den už končí
noc roztahuje perutě
sluníčko už nevyjde
ohřeju se v příštím životě
Zůstanu pořád blbej
tak už mě nepros, zklamu tě
rozum už nedostanu
mám šanci v příštím životě
Svý sny už nestihnu
v soutěži krásy v porotě
už nemá cenu na ně koukat
užiju si v příštím životě
Nic novýho nezačínat
už brzo půjdu na kutě
dojedu na zbytek v nádrži
natankuju v příštím životě
Holej zadek úspěch žádnej
času málo a havran kráká na plotě
lepší už to nikdy nebude
snad někdy v příštím životě
Na druhej břeh už vidím
byl to jen rybník, mý kotě
kontinent neobjevím
tak leda v příštím životě
Nuselák | Ladislav Jakl, červenec 1999
Neskákejte z Nuselskýho mostu
je tam Folimanka
dostane se vám hlína do nosu
a k tomu psí hovínka
neskákejte z Nuselskýho mostu
je tam samej pejsků trus
pojďte si radši pod most sednout
a zazpívejte Folimanka Blues
Neskákejte z Nuselskýho mostu
dole je benzínka
benzín to je špatný pití
říkala maminka
neskákejte z Nuselskýho mostu
nafouká vám do uší
s placatou hlavou na chodníku
nikomu to nesluší
Neskákejte z Nuselskýho mostu
dole jezdí tramvaje
s ujetejma nohama
nedojdete do ráje
neskákejte z Nuselskýho mostu
spadnete do potoka
v Botiči si hrajou děti
skočíte jim do voka
Plus záverečné Zazpívejte si Folimanka Blues
Kudlanka | Ladislav Jakl, červen 2001
Až vypiješ mi všechnu krev
nebudu ti už nikdy zpívat
neuslyšíš žádnej zpěv
budeš sama každej večer doma zívat
Až roztlučeš mý všechny kosti
bude pokoj od tvý zlosti
místo kostí prášek, pudr, prach
a bude pokoj od blbosti
Až se najíš mojí kůže
zjistíš co se smí a může
s jídlem roste chuť i hlad
hned ulovíš jiný muže
Až povaříš moje srdce
a do bujónu hodíš vejce
zůstanou ti prázdný ruce
než v nich zmáčkneš dalšího strejce
Až vydloubeš moje oči
neuvidím kdo se kolem tebe točí
a do krku pelyněk s psí močí
naleješ mi spolu se svou žlučí
Až vypiješ mi všechnu krev
Ubejvá nás | Ladislav Jakl, únor 2006
Ubejvá nás
Ubejvá nás
A co si asi říkají
Když dolů na nás koukají
Na čelo si klepají
Pak se tomu zasmějí
Pivo si tam nalejí
Bigbít si tam zapějí
V oblacích si lítají
A dobře se tam pomějí
A zatím dole
Ubejvá nás
Ubejvá nás
A co si asi říkají
Když dolů na nás koukají
Na čelo si klepají
Pak se tomu zasmějí
A dalšího zas vítají
Další zas vítají
A dole
Ubejvá nás
Ubejvá nás
Guinness | Ladislav Jakl, listopad 1995
Ten kdo si dá guinnesse
tíhu světa unese
jedna pouhá sklenice
a přejdeš všechny hranice
Ve dne v noci včera dnes
chlad a klid ti dá guinness
tma z celýho vesmíru
a irskej vřes a na míru
Ten vřes a kvas a žádnej stres
dopřeje ti jen guinness až na konci
vplíží se ti do hlavy
vyžene stín únavy
Na keltskej pozdrav giunnesse
se chystejme a těšme se
dnes u Kelleyho pije se
ten hlavní rekord z guinnesse!
Galerie | Ladislav Jakl, červen 1982
Žulový schodiště
po stranách němý sochy
železný vrata se otvíraj
tak už jsme tady
prý pojďte dál
začíná prohlídka
největší galerie světa
Průvodce v masce
vybírá vstupný
chce celej život
prej je to nutný
tak jsem mu ho dal
lehce se uklonil
do kapsy si ho strčil
pak zvoncem zazvonil
tak jen prosím
jen račte
teď tudy běžte dál
tady je náš první sál
Na stropě netopýři
čert do obrazu zrovna vlez
a v okovech dva malíři
natíraj načerno poslední zeď
a v dalších sálech
po zemi se valí krev
všude kolem visí kříže
hrůzou jen tajím dech
okna tu maj zazděný
venku prej není nic k vidění
U posledních dveří stojíme
visí tam těžkej zámek
dál už prej nesmíme
zámek spí dlouhej spánek
prej tam je rekonstrukce
mají tam hodně práce
mám zkusit jindy přijít
to ale už nebudu na vstup mít
teď se tam ale nesmí
povídá maska
v tu chvíli je mi to jasný
tam je přece láska
Planeta Opic | Ladislav Jakl, říjen 2002
Dneska neznám bratra
odnesou to játra
dneska neznám sebe
co nejdál od tebe
dneska neznám nic a vždy v každém refrénu
a tak přistávám
na Planetě opic
První opice
mi sedí za krkem
druhá opice
řve na mě čert tě vem
třetí opice
se tryskem vyvíjí
Darwin ten šílí
už je z ní slepice
Jsou tu vřešťani
co házej nádobí
taky jeden makak
co vůbec nechtěl makat
a línej pavián
co zná jen svůj divan
a tři gorily
a všechny opilý
Už mám toho dost
startuju raketu
na opice mám zlost
na celou planetu
řítím se vesmírem
sem tam a zase sem
stop u Modrý planety
Ne! Tam jsi přece ty
Akvárko | Ladislav Jakl, květen 1981
Chodím si po tom světě sám
a na hlavě akvárko mám
tři zlatý rybky v něm chovám
až vyrostou někomu je dám
Škrábu se po papíru
jak horolezci po Pamíru
a věcí správnou míru
hledám
Co za co vyměniti mám
v tom obchodě se nevyznám
kdo tyhle pravidla dal nám
vzbouřených vln a z dýmu prám
Za úsměv ránu pěstí
za peníze kousek štěstí
za plivanec pěknou židli
koukej jak s o ni mydlí
a špinaví jdou spát
Růžička v sadě smutně kouká
zlomenou snítku kdo pofouká
opýlit ji nechce nikdo dnes
včely odletěly na kongres
Opýlil ji černý pavouk
a z šípku divný plod se vyloup
hrůkou zakrývám si oči
skryj se než na tebe skočí
a dluhy ti zúročí
Na trůně si sedí a říká že je z růže
a za pavoučího předka prý nemůže
tak já jdu radši zase dál
tady bych se už moc nezasmál
Tři zlatý rybky vyskákaly
a krásný panny se z nich staly
já akvárium smeknul
a na kolena rychle kleknul
vždyť dneska je úterý
V úterý prší samý tanky
na hlavní cestě spustili šraňky
prej zbejvá dost jinačích cest
ale jen do tunelů, ne do měst
Tak poletím na bodláku
za tunelem sednu do vlaku
nebo tu radši zůstanu
co když tam jsou lidi zlí
(čtete noviny, ne?)
Sype se to | Dana Jaklová, květen 1984
To se nám to sype
ten náš vztah
to se nám to sype
jak proč nač
Lístek na spasení
sis nekoupil
a teď abys sebe
sám oloupil
To je ale sláva
jen si to vem
chtěli jsme dovnitř
teď chceme ven
Ta pravá | Ladislav Jakl, červenec 2003
První když ukázala svoje ladný boky
nadělala ze všech chlapů cvoky
jak ale otevřela pusu
slyšel jsem z ní jen hloupou husu
Příští už bude ta pravá
Další měla fakt boží zadeček
a ze mě se stal rázem blbeček
když pak se ale rozednilo
dost se mi z ní přitížilo
Příští bude ta pravá
Jiná po mně hodila svým okem
až jsem z ní byl hned zbrocen potem
pak už házela jen nádobím
a tahala se večer bůhví s kým
Příští bude ta pravá
Jiná jak obnažila svoji šíji
klubko hadů se mi v hrudi svíjí
pak však pohodila svými vlasy
a hned jsem sklidil co jsem zasil
Příští bude ta pravá
Další měla tak rajskej klín
až krev mi v žilách ztvrdla
i z ní se však nakonec vyklubala
zase jen další stará vydra
Příští už bude ta pravá
Tunelář | Ladislav Jakl, leden 2003
Dlouhej tunel
kluzkej vlak
tak to dělej
taky tak
Je ti uvnitř
pěkný teplo
a na konci
žádný světlo
Není tunel
jako druhej
zajeď do něj
když je tuhej
Každej velkej
tunelář
musí být i
dobrej lhář
Cítíš kolem
samej hnůj
zapoměls kde
domov tvůj.
Vzducholoď | Ladislav Jakl, leden 2003
Vznesla se vzducholoď
oživly obrázky
do černý tůně pojď
na pět minut bez lásky
Časy dobrý časy zlý
dneska to třikrát sjedem
chvíli mý a chvíli tvý
a navrch zelí s ledem
A kapky písně deště
líže tu černej pes
a chtěl by ještě ještě
a neví kam by kles
Po schodech do nebe
otvorem do tebe
kůzlátka z Kašmíru
pusinka na míru
Potu je oceán
brázdí ho Mobby Dick
ortel je vykonán
zbytek je jenom zvyk
A šťáva z citrónu
teče mi po noze
vidím kus balónu
v týhletý poloze
zmámený zmatený
furt stejná písnička
ráno bude pitomý
nakouslá buchtička
o pár gramů lehčí
jak se ti to líbilo
nevím co je lepší
Roberte, Jimmy, Jarmilo!
Začalo to | Dana Jaklová + Ladislav Jakl, květen 1984 – květen 1999
Tak už to začalo
tak už to začalo
stačilo pramálo
proč jen jsi moje
tak už to začalo
i mě to potkalo
i mě to potkalo
Tak díky – za málo
tak díky – za málo
stačilo pramálo
vem co je tvoje
tak už to začalo
i mě to potkalo
i mě to potkalo
Co mě to sebralo
co mě to sebralo
stačilo pramálo
zejtra to podám
tak už to začalo
i mě to potkalo
i mě to potkalo
Tak už to skončilo
tak už to skončilo
stačilo pramálo
už nejsi moje
tak už to začalo
i mě to potkalo
i mě to potkalo
Zahradňačky | Ladislav Jakl, květen 1981
Když holky začnou chodit jen tak v tričku
a jarem začne vonět celej kraj
když milenci se začnou vodit při měsíčku
tak to já vím, že už začal máj
V máji totiž otevíraj zahradňačky
vydejchám v nich všechen zimní kouř
a dám si pívo, jo pívo za dvě kačky
a pak další a světe ty se zboř
Odcházím bez klobouku bos
v máji už stejně asi nenastydnu
cestou domů natluču si párkrát nos
a pak už jenom čekám na tu ranní kocovinu
V máji…
Je pozdě | Ladislav Jakl, duben 2007
Všechny vlaky ujely
Děti dávno v posteli
Je pozdě
Vše už bylo řečeno,
všechno prádlo svlečeno
Je pozdě
Vše už bylo napsáno
Odloženo na ráno
Je pozdě
Vše už bylo vypito
Už je prázdné koryto
Je pozdě
Zůstaň se mnou vteřino
Nechoď nikam minuto
Neutíkej hodino
Vrať se zpátky
Zůstaň se mnou noci má
Nechoď nikam večere
Buďte se mnou pondělky
I pátky
Všechno už je hotovo
Už nezačne nanovo
Je pozdě
Rychle nám to uteklo
Mezi prsty proteklo
Je pozdě
Všechno už je dávno pasé
Promarněno už zase zase
Je pozdě
Všechno už je zmeškáno
Ze živého vyrváno
Je pozdě
Je pozdě.
Fanynky | Ladislav Jakl, leden 2008
Tak jsme zase tady
Ukažte svý vnady
A ty stará Mary
Ty ukaž svý dcery
Přes hory a benzínky
Přijeli jsme svými vozy
Roztočte to maminky
Ukažte nám svoje kozy
Suchý jazyk v puse praská
Ať se rychle pivo točí
Vy jste naše pravá láska
Ukažte nám svoje oči
Pivo teče nějak líně
Kde je stárek kde je mládek
Zdálo se mi o tvém klíně
Ukaž aspoň ten svůj zadek
Chlapy nechte radši doma
Neměli by pochopení
Mají někdy paměť slona
Ukažte nám ochlupení
Však vás známe, sliby chyby
Řečí máte plné huby
Na věc ale došlo kdyby
Ukážete leda zuby
Víme jeden na druhýho
Ať jsi stará nebo mladá
Kdyby fakt šlo do tuhýho
Ukážeme radši záda
Ham | Ladislav Jakl, červen 2008
Samou láskou bych tě snědl
Dlouhejch řečí dost jsem vedl
Kdoví kde jsem našel sílu
Sednout k tomu extra dílu
Samou láskou jsem tě sežral
Velkou práci jsem si nedal
Sežral jsem tě v jednom kuse
Chvíli ses mi šprajcla v puse
Koukej bej teď pěkně tiše
Nechci kravál ve svým břiše
Ještě že jsi celá nahá
Nebude mě pálit žáha
Chtělas chodit po svobodě
žaludek mám jak na vodě
Chtěla důkaz mojí lásky
A tak dělám mlasky mlasky
Nevím co bys ještě chtěla
Teď máš komfort mýho těla
Jenom já jsem ten tvůj pravý
Pij mé žaludeční štávy
Znuděn sexuálním aktem
Protáhnu tě střevním traktem
Tam ti bude přímo skvěle
Než mi projdeš do žil do žil
Nevím co bych ještě požil
Koluješ mi hustou krví
Nejsi co mi život zmrví
Jsi krásná jako pivo | Ladislav Jakl, květen 2010
Jsi krásná jako pivo
Bude s tebou pěkně živo
Pít tě chci co budu živ
Jsi nejpivnější ze všech piv
Takovou babu
jsem vždycky chtěl
Sladkou jako slad
A hořkou jak chmel
Jsi čistá jako čerstvá voda
Tone v tobě sudá doba
živá jako kvasnice
Už nebolí mě palice
Máš nadání pro blbinky
Jako v pivě bublinky
Jsi jemná jako pivní pěna
Neláká mě žádná změna
Takovou babu
Jsem vždycky chtěl
Jsi sladká jak slad
a hořká jak chmel
Už netíží mě závaží
Jsem to já kdo tě naráží
Jsem to já kdo tě vypije
Vše mrtvé ve mně ožije
Takovou babu
jsem vždycky chtěl
nahoře sladkou jak slad
a dole hořkou jak chmel
Stará promiň | Ladislav Jakl, červenec 2014
Stará promiň
Já jsem ještě v práci
Vždycky takhle odpoledne
makáme jak draci
Chlape zaber
Nejsou s náma ženušky
Tož si dejme ještě jednu
Pšenici od Matušky
Stará promiň
Dorazím až večer
Koleje jsou rozkopané
Zatím si hrách přeber
Brácho nespi
Doma jsem se omluvil
Kocouřího samuraje
Týdny už jsi nepil
Stará promiň
Přijdu asi v noci
Potratil jsem doklady
Do města se vracím
Kámo kam jdeš
Teď nás čeká paráda
Právě tady narazili
černou vdovu z Nomáda
Stará promiň
Já přijdu až ráno
Trčím zavřen ve výtahu
Všechno zhaslo samo
Brachu zůstaň
Ňák to tady chcípá
Na čepu nám zbyla
Tramwajácká IPA
Stará sbohem
Já se s tebou loučím
Z toho už se neproberu
Se životem končím
Impotent | Ladislav Jakl, říjen 2014
Uschnul mi a upad
sežral ho pes
už se nestane že kvůli němu
bych až na kolena kles
už nebude mým pánem
víc nemusím se plazit
už není jako kámen
a já nemám strach mu něco zkazit
Co mám teď času
co mám teď sil
o tři piva bez obav
zůstávám večer venku dýl
můžu potom celé noci
Klidně sladce dlouho spát
už nemusím ty kytky víno
stříbro zlato kupovat
na večeře zvát
a její program v bedně sledovat
protože
Uschnul mi a upad …
Posoudit každý hadřík
se nebudu víc nutit
sprchovat se i večer brr
a na každým rohu její pózy fotit
chválit nos i uši
a lhát jí dneska ti to vážně sluší
spolknout každou výtkuv
malovat srdce na omítku
psát milý psaníčka
a foukat její bebíčka
Ne už ne!
Uschnul mi a upad
Krátká chvíle | Ladislav Jakl, prosinec 2016
Krátká chvíle zbejvá nám
Při plný síle už to znám
Přijde konec příběhu
Jak přichází se o něhu
Nejdřív smích a pak už nic
Potápí se Titanic
Co se má číst Tytanyk
Neuslyšíš ani vzlyk
Nejdřív hřích pak tichej pláč
Už víš proč a už víš zač
Chceš to zkusit od nuly
Když se ledy pohnuly
Od nuly zas jenom nula pojde
Neschováš se … i na tebe dojde
Krátká chvíle utekla
Vzala si mě do pekla
Tam budu mít chvíli dlouhou
Než se stanu pouhou šmouhou
Než se stanu malou sazí
Temnou jako suchej stout
Jen jednou jsme byli nazí
Chvíli in a navždy out
Čím se opijem? | Ladislav Jakl, leden 2016
Čím se opijem?
Čím se opijem?
Máňa si hraje s Jirkou
Honza zase s Evou
Jana si hraje s Jardou
Na Frantu hrajou levou
Tomáš si hraje a Hankou
Ale někdy taky s Věrou
Štěpán si hraje s Lenkou
A s malinkou nevěrou
Anna si hraje s Pepou
Vencu za zády tepou
Michal si hraje s Ájou
A klidně ve třech s Kájou
Milan si hraje s Jarkou
Petra si hraje s Káčou
Hrajou si tu hru horkou
A nikdy nezapláčou
Hrajou si všichni a děsně je to baví
Užít si chtějí dokud jsou prej zdraví
Tak si zahraj s nima
Ty hry bez hranic
a žádný slzy
je ti z toho nanic
tak nebuď drzý
To jsou hry bez hranic
A slzy žádný
Přece neumřeš jako panic
Je to tak snadný
Tím se opijem …